Projekt Tematická stezka k židovskému hřbitovu v Úštěku realizován v roce 2014 Sdružením pro úštěckou synagogu a hřbitov. Projekt byl v roce 2012 podpořen z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR a podporou odsouhlasenou Místní akční skupinou České středohoří. Partnerem projektu je spolek „Společnost pro obnovu památek Úštěcka“

Příslušníci židovského vyznání tvoří významnou součást našeho národa již od středověku. V severních Čechách se židé po vypovězení z královských měst v 16. století usazovali v menších městech a obcích. Zde vytvářeli židovské čtvrti, stavěli synagogy a zakládali hřbitovy. Dělo se tak pouze na místech jim vykázaných, v místech na okraji komunit. Své mrtvé mohli pochovávat jen na hřbitovech daleko za obcemi. Podle zákona se jim rovnoprávnosti s ostatním obyvatelstvem dostalo až v polovině 19. století. To jim umožnilo zapojit se bez omezení do organizování společnosti a do hospodářského a kulturního života. Opouštěli svá dosavadní venkovská centra a opět se v hojné míře stěhovali do větších měst. V důsledku toho se postupně rozpadla řada venkovských židovských komunit a došlo tak k postupnému zániku řady modliteben. V bohatých severočeských městech jako byly Děčín, Teplice, Louny, Most nebo Žatec, si naopak novodobé židovské komunity postavily v poslední třetině 19. století synagogy úplně nové, odpovídající společenskému postavení předních židovských rodin. Zároveň vznikaly i nové židovské hřbitovy s bohatou uměleckou výbavou. Tento stavební rozmach, který byl soustředěný většinou pouze do větších center, ale nevyvážil fakt, že na konci 19. století začaly drobnější židovské památky postupně zanikat. Tento stav pokračoval i v období první republiky, kdy jenom ze severočeského regionu zmizelo na 27 synagog.

Nacismus, usilující o naprosté vymazání Židů, rozšlapal fungující náboženské obce. Svou nenávist ke všemu židovskému demonstroval při pogromu tzv. „Křišťálové noci“ z 9. na 10. listopadu 1938, kdy bylo v severních Čechách zničeno 35 synagog. V průběhu 2. světové války jich zmizelo dalších 25.

Bohužel ani v poválečném období nedošlo ke zlepšení této situace. Komunistický režim židovské památky přímo nelikvidoval, ale ponechal je napospas svému osudu a vandalismu, tím docházelo k jejich postupnému chátrání a následné nucené likvidaci. Do roku 1989 tak zaniklo v severních Čechách dalších 13 synagog a celá řada hřbitovů.

Úštěk a jeho židovské památky naštěstí přestály nacistickou i komunistickou zlovůli a jeho synagoga a hřbitov tak zkáze unikly. O hřbitov se dlouhodobě stará Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov. Pokračováním jeho aktivit je vytvoření tematické stezky, která začíná na úpatí Šibeničního vrchu, lemuje cestu k židovskému hřbitovu a končí před jeho branou. Na devíti panelech jsou připomenuty neblahé osudy židovských památek severních Čech v Litoměřicích, Lovosicích, Roudnici nad Labem, Liberci, České Lípě, Libochovicích, Teplicích, Radouni a Úštěku.

Řečeno slovy doc. PhDr. Michala Stehlíka, Ph.D.: „Severní Čechy kdysi představovaly mozaiku soužití národnostní i náboženské různorodosti. Dnes již nedokážeme tuto mimořádnou různorodost do krajiny navrátit. Můžeme se však pokusit o její navrácení do naší paměti…“ A to je také hlavním cílem tematické stezky k židovskému hřbitovu v Úštěku.

Na projektu spolupracovali a materiály poskytli:

Sdružení pro Úštěckou synagogu a hřbitov, Společnost pro obnovu památek Úštěcka, Židovské muzeum v Praze, Národní knihovna, Židovská obec v Praze, Židovská obec v Teplicích, MATANA a.s., Oblastní muzeum v Chomutově, Regionální muzeum v Teplicích, Filozofická fakulta Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Národní památkový ústav ústřední pracoviště Praha, Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, Oblastní muzeum v Chomutově, Regionální muzeum v Teplicích, Oblastní muzeum v Mostě, Oblastní muzeum v Lounech, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Podještědské muzeum Karoliny Světlé v Českém Dubu, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Muzeum města Ústí nad Labem, Oblastní muzeum Litoměřice, Archiv města Ústí nad Labem, Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani, Státní okresní archiv Louny, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou, Státní okresní archiv Liberec, Státní okresní archiv Teplice, Státní okresní archiv Most, Státní oblastní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, Státní vědecká knihovna v Liberci, Obecní úřad v Hříškově, Stavební úřad Lovosice.

Poděkování za poskytnutí materiálů: Jiřímu Fiedlerovi, Františku Bányai, Kamile Hlaváčkové, Tomáši Hlaváčkovi, Báře Větrovské a Karlu Kučovi.

vydalo: Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov
mapové podklady: Karel Kuča
texty: Barbora Větrovská
jazyková korektura: Marie Habrychová
grafika a výroba: Petra Voráčová – DIGRS, Litoměřice
web projektu: www.synagoga-ustek.org